SUNSET BOULEVARD

Sunset Boulevard, USA 1950

režie: Billy Wilder

scénář: Charles Brackett, Billy Wilder, D. M. Marshamn ml.

kamera: John F. Seitz

hudba: Franz Waxman

hrají: William Holden (Joe Gillis), Gloria Swansonová (Norma Desmondová), Erich von Stroheim (Max von Mayerling), Nancy Olsonová (Betty Schaeferová), Fred Clark (Sheldrake)

 

V žádné jiné zemi neměl film tak silný vliv na utváření moderní kulturní ikonografie jako ve Spojených státech amerických. Hollywoodu, jenž dokonce také býval označován za druhé hlavní město, tím připadla role významného fenoménu v procesu společenských proměn země. Jeho moc se odvíjela od masového měřítka filmové produkce. Jako v každém jiném průmyslu zaměřeném na maximální zisk, i zde přirozeně vládl princip tvrdé soutěživosti.

A proto také za vším na odiv vystavovaným leskem slávy úspěšných musel Hollywood nutně vždy mít i odvrácenou tvář mnoha tragických osudů, vybízejících k zamyšlení nad smyslem a hodnotami lidské existence.

V literatuře poskytly pronikavé svědectví o životě v Hollywoodu romány Nathanaela Westa Den kobylek (1939), Budda Schulberga Co je příčinou Samova úprku? (1941) a nedokončená sága Francise Scotta Fitzgeralda Poslední magnát (1941). Ve světě filmového umění se jim rovnocenným partnerem stal svou hloubkou záběru i závažností výpovědi jen o něco málo mladší SUNSET BOULEVARD. I on předkládá ponurý obraz filmového průmyslu zasaženého již dekadencí rozkladu.  

Myšlenkou natočit komedii ze zákulisí filmového světa se Wilder zřejmě zabýval, ještě než přišel do USA. Snaha rozvést tento nápad do podoby širšího námětu je však datována až obdobím již úspěchem prověřené trvalé spolupráce s Charlesem Brackettem. Jak Wilder, tak i Brackett snadněji pracovali s dialogem, proto zásadní momenty budující zápletku připadly analyticky uvažujícímu (původně recenzentovi) D. M. Marshovi. Hlavním protagonistou příběhu je mladý scenárista, snažící se v Hollywoodu prosadit; je také současně vypravěčem. Vzhledem k tomu, že je od samého začátku již mrtvý, jedná se o velmi nezvyklého hrdinu
i v rámci stylu noir. SUNSET BOULEVARD je vypjatým melodramatem, přesto někdejší komediální záměr zůstává částečně patrný v uštěpačné ironii dialogů, panoptikální povaze postav i záměrné grotesknosti mnoha situací. Příběh, postavený na několika milostných vztazích, které se vzájemně negují, je zcela fiktivní. Nicméně autoři do něj rafinovaně vplétají prostřednictvím postav hlavních aktérů (např. Gloria Swansonová, Erich von Stroheim) i některých představitelů epizodních rolí (režisér Cecil B. DeMille, komik Buster Keaton, charakterní herec H. B.Warner, novináři Hedda Hopperová a Sidney Sokolsky), jejichž osobnosti i kariéry se staly součástí hollywoodských mýtů, skutečné osudy, místní reálie, jakož i mnohé autobiografické prvky. Tímto propojením vnějších skutečností s prostředím fikce je navozen nejen složitě vrstvený způsob narace, ale také dojem zvláštní autenticity. Tragické završení všech dějových linií dodává SUNSET BOULEVARDU výraz až antického patosu.

 

Film noir

 

    

BILLY WILDER (1906 - 2002)

Nade všechny filmaře si nejvíce cenil nedostižného mistra komické pointy Ernsta Lubitsche, s nímž mimo jiné spolupracoval na vynikající satirické veselohře s politickým podtextem NINOČKA. Podílel se na scénáři jedné z nejlepších screwball komedií čtyřicátých let PŮLNOC. Jako režisér se představil crazy komedií ZUZANKA V NESNÁZÍCH. Proslul břitkostí svých bonmotů, dosahujících oslnivé duchaplnosti Oscara Wildea. A třebaže posléze natočil množství komedií, z nichž RAZ, DVA, TŘI a  BYT jsou naprosto brilantní a NĚKDO TO RÁD HORKÉ stále zůstává jednoznačně nejlepším dílem ve své kategorii, vůbec to neznamená, že Billyho Wildera coby scenáristu a režiséra lze vymezit pouze žánrem komedie.

Postřeh spisovatelky Joany Didionové postihuje podstatu perspektivy jeho pohledu: „Wilder není humorista, ale moralista. Je kronikářem věčné náchylnosti člověka ke korupci. Wilderův svět je ten, co vidíme zrána očima kocoviny. Svět laciných dvojsmyslů, čpícího kouře a zvětralých drinků s ledem již dávno roztátým: prostě krajina skutečného zoufalství.“

Ve zpětném náhledu na jeho tvorbu je patrné, že, ať již volil formu dramatického příběhu, kriminálního thrilleru či rozverné komedie, vždy se do jeho umělecké výpovědí prolínaly silně znělé tóny ponuré německé exprese, přerůstající posléze (nejen vlivem světového válečného konfliktu) v neodbytný výraz existenciálního znejistění. Právě proto mu byl tak samozřejmě blízký výraz filmu noir, jenž vtiskl americké kinematografii 40. let minulého století, kdy Wilder dostal příležitost vedle scenáristické profese také uplatnit své režisérské ambice, dominantní stylistický charakter. I když je díky titulům POJISTKA SMRTI, ZTRACENÝ WEEKEND a SUNSET BOULEVARD, které představují vrcholná díla tehdejší americké produkce, Wilder považován  za jednoho z nejvýznamnějších zakladatelů i pokračovatelů tohoto směru, sám sebe jako vědomého tvůrce stylu noir nikdy nevnímal. Dramatickou podstatu narace stavěl vždy nad stylistické prvky. Právě proto mu byl výrazně  bližší pojem tzv. „problémových“ filmů, které společně se semidokumentárními melodramaty dotvářely obraz americké kinematografie poloviny minulého století. Oproti obvyklé hollywoodské tradici únikové zábavy problémové filmy pojednávají v kritickém duchu určitý vážný společenský jev. Tuto linii Wilder sledoval i ve svých pozdějších filmech. Témata jako bezuzdná senzacechtivosti tisku (SENZACE V JESKYNI), rozpad instituce manželství (LÍBEJ MNE, HLUPÁČKU), kariérismus (BYT), homosexualita a proměny sexuální role muže a ženy (NA TITULNÍ STRANĚ) jsou příznačným rysem Wilderovy tvorby bez ohledu na zvolený žánr.

Pro svůj sklon ke kousavě otevřené kritičnosti byl často nazýván cynikem. Jako scenárista nejraději pracoval ve dvojici. Počínaje komedií ODPOLEDNÍ LÁSKA  (1957) vystřídal Charlese Bracketta v pozici jeho stálého spolupracovníka I. A. L. Diamond. Jakmile se začal rozpadat studiový systém, Wilder patřil k prvním hollywoodským tvůrcům, kteří vstoupili i do producentské pozice, rád se označoval za „exekutivního scenáristu“.   

 

Výběrová filmografie Billyho Wildera

 

Doporučená literatura k Billymu Wilderovi

 

 

                                                                                   Autor textu: Věroslav Hába

 

                                                                                                               zpět