POKLAD
"Režisér Georg Wilhelm Pabst (1885 - 1967), původem Rakušan narozený v Čechách v Roudnici nad Labem, se zapsal do dějin světové kinematografie němými filmy Ulička, kde není radosti (Die freudlose Gasse), Záhady lidské duše (Geheimnisse einer Seele), Láska Jeanny Neyové (Liebe der Jeanne Ney), Rozvod paní Ireny (Abwege), Deník ztracené (Tagebuch einer Verlorenen). Významnými díly přispěl i do zvukové éry: Na západní frontě 1918 (Westfront 1918), Žebrácká opera (Die Dreigroschenoper), Kamarádi (Kameradschaft) a další.
Poklad je Pabstův první film. Vznikl po jeho režijních zkušenostech v divadle (údajně režíroval mimo jiné v Praze v roce 1919 expresionistické divadlo) a po činnosti v jiných filmových profesích. Příběh o lidské chamtivosti a o lásce, která jediná tuto touhu po majetku překoná, natočil Pabst se zřetelným vlivem expresionismu, očividným nejen v tajemném ději (zde zvláště v sekvenci odlévání zvonu a hledání pokladu), ale také ve vizuální podobě, ve stavbách a osvětlení, využívajícím kontrastu světla a stínu. Vedle bizarní a tajemné atmosféry přispěl k jeho úspěchu především herecký výkon Wernera Krausse.
Restaurace filmu Poklad
Pro restauraci filmu byly k dispozici:
1) nitrátní virážovaná kopie první generace s českými mezititulky, 1680,8 m;
2) acetátní dupnegativ s českými mezititulky, 1705,1 m;
3) acetátní kopie s anglickými mezititulky, 1442,2 m;
4) původní německá titulková listina.
V první fázi rekonstrukce byl srovnán acetátní dupnegativ s nitrátní kopií. Toto srovnání ukázalo, že materiály jsou identické.
Ve druhé fázi byl srovnán dupnegativ s acetátní kopií s anglickými mezititulky (přímé srovnání s nitrátní kopií bylo riskantní vzhledem k její křehkosti a poškození). Přestože acetátní kopie byla značně kratší, byly v ní nalezeny malé části obrazu v délce od 0,5 m do 4 m, které v delší nitrátní kopii nebyly. Z původní nitrátní kopie a z těchto částí (celkem 12) byly ve filmové laboratoři Cenématheque Royale v Bruselu zhotoveny negativy, v Národním filmovém archivu v Praze sestaveny a vloženy německé mezititulky, vyrobené v Stiftung Deutsche Kinemathek v Berlíně.
V závěrečné fázi byly černobílé kopie podrobeny procesu virážování (barvení) podle originální nitrátní kopie.
Restaurovaná kopie Pokladu měří 1789,5 m. Podle údajů v německé titulkové listině měl film původně 1873 m. K dosažení originální metráže chybí tudíž ještě 83,5 m. Rekonstrukce filmu byla provedena Národním filmovým archivem ve spolupráci s Cinématheque Royale v Bruselu, Stiftung Deutsche Kinemathek v Berlíně a s podporou Taurus Film, Unterfohring."
Katalog 34. MFF Karlovy Vary 1999, s. 265.
