ČERNÝ PETR
Československo 1963
režie: Miloš Forman
scénář: Jaroslav Papoušek, M. Forman
kamera: Jan Němeček
hudba: Jiří Šlitr
píseň: Život je pes (hudba Jiří Šlitr, text Jiří Suchý, zpívá Pavel Sedláček)
hrají: Ladislav Jakim (učeň Petr Vaněk), Jan Vostrčil (Petrův otec), Pavla Martínková (Pavla Vrbová), Vladimír Pucholt (zednický učeň Čenda Semerád), Pavel Sedláček (zpěvák Sako), František Kosina (vedoucí samoobsluhy)
Stejnojmenná povídka Jaroslava Papouška, který ji svému příteli Miloši Formanovi poskytl jako předlohu, se původně odehrávala těsně po válce. Hlavní hrdina Petr se učil
u soukromého hokynáře a zmatky jeho dospívání násobily i politické události kolem blížících se voleb. Scenáristé Papoušek a Forman děj přenesli do současnosti a Petra umístili do samoobsluhy. Šťastnou volbou se ukázalo obsazení některých rolí talentovanými neherci, pro jejichž vyhledávání měl schopnosti zvláště Formanův spolupracovník a kamarád z dětství Ivan Passer. Pro roli Petrova otce objevil kolínského kapelníka dechové hudby Jana Vostrčila. Šedesátiletý úspěšný herecký debutant si pak zahrál ještě v dalších filmech. Představitel titulní postavy Ladislav Jakim neviděl přes nesporné nadání svou budoucnost v herectví a poté, co dostudoval, stal se právníkem. Vladimír Pucholt, zde jako zedník Čenda, hrál ve filmu už od dětství a byl jedním z nejnadějnějších mladých herců. Ale také on toužil po jiné kariéře. V roce 1967 odešel do Velké Británie, vystudoval medicínu a stal se nakonec dětským lékařem v Kanadě.
Film ČERNÝ PETR, který sklízel vavříny už v době svého vzniku, úspěšně odolal zkoušce časem a dodnes si uchoval pro vnímavého diváka kouzlo.
MILOŠ FORMAN (1932)
Jeho dětství tragicky poznamenala smrt obou rodičů v nacistických koncentračních táborech. Na internátní střední škole v Poděbradech poprvé režíroval amatérské divadlo, na DAMU ho však nepřijali. Zvolil náhradní řešení a vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Mezi jeho profesory byli spisovatelé Milan Kundera a Miloš V. Kratochvíl. V praxi začal psaním scénářů, ale velmi ho přitahovala režie. Protože byl schopný a talentovaný, vzal si ho jako asistenta Alfréd Radok, pro nějž pak pracoval i na legendární Laterně magice.
V touze po samostatné tvorbě si Forman koupil v roce 1961 vlastní ruční kameru. Kamarád Ivan Passer přivedl mladého kameramana Miroslava Ondříčka a spolu začali točit dokument o divadle Semafor. Roztočený film se podařilo umístit do výrobního plánu Filmového studia Barrandov. Námětem se stal konkurz na místo zpěvačky, který vyhlásili protagonisté Semaforu Jiří Suchý a Jiří Šlitr jenom kvůli filmařům. KONKURS - neuvěřitelně autentický snímek o nepodložené sebedůvěře adeptek na slávu - byl však pro distribuci krátký. Forman vymyslel druhou povídku KDYBY TY MUZIKY NEBYLY o dvou mladých a nepříliš zodpovědných hudebnících v konkurenčních dechových kapelách. Do kin byly obě části uvedeny pod společným názvem KONKURS.
Celovečerní hranou Formanovou prvotinou se stal ČERNÝ PETR, film úspěšný u diváků, kritiky a také v zahraničí. Inspirací pro další film LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY bylo pro Formana dávné setkání s cizí dívkou bloudící Prahou. Přijela za mužem, jenž s ní strávil během služební cesty jedinou noc v jejím rodném městě a potom ji pozval k sobě. Adresa, kterou jí dal, byla však falešná. Forman spolu s Passerem a Papouškem napsali scénář,
v němž situaci bohatě rozvinuli a doplnili o další motivy. Film obsadili skvělou kombinací zkušených profesionálů a talentovaných neherců. Svůdcem, klavíristou Mildou, se stal Vladimír Pucholt. Titulní plavovláskou byla Hana Brejchová, sestra Formanovy první - v tu dobu už bývalé - manželky Jany, vynikající filmové herečky. Mildovy rodiče představovali neherci Milada Ježková a Josef Šebánek, jimž dnes už legendární společné scény otevřely hereckou kariéru. Nejenom tento snímek, ale i další díla ojedinělé etapy naší filmové historie, označované jako nová vlna, přinesly české kinematografii světový úspěch.
Finanční účast na dalším Formanově filmu nabídl vlivný italský producent Carlo Ponti. Formanův poslední český snímek HOŘÍ, MÁ PANENKO měl námět opět přímo ze života. Forman, Papoušek a Passer, frustrovaní psaním nového scénáře, jež uvízlo na mrtvém bodě, se zúčastnili hasičského bálu ve Vrchlabí. Pitoreskní mozaika zážitků dodala potřebné téma - a scénář vznikl rekordní rychlostí a stejně tak probíhalo i natáčení filmu bez profesionálních herců. Třebaže Ponti ve vzácné shodě s komunistickými funkcionáři film odmítl, Miloš Forman byl na jeho základě pozván do USA. Politický vývoj v Československu způsobil, že se už nevrátil domů a po obtížných začátcích se v průběhu let vypracoval v jednoho
z nejrespektovanějších amerických režisérů. Za filmy PŘELET NAD KUKAČĆÍM HNÍZDEM a AMADEUS získal cenu Americké filmové akademie, Oscara.
Výběrová filmografie Miloše Formana
Doporučená literatura k Miloši Formanovi
Autorka textu: Eva Urbanová
